V Písmu svatém Pán Ježíš na mnoha místech uzdravuje. Uzdravuje různé nemoci, někdy posedlosti a také uzdravuje lidské smysly – zrak, sluch a řeč. Takové uzdravení se prolíná i do duchovní oblasti. Církev od počátku vnímala, že právě křest uzdravuje naše duchovní oči a uši, a proto byl do přípravy dospělých ke křtu zařazen obřad, který se nazývá aramejským slovem EFFATHA, což znamená OTEVŘI SE, kde se modlíme za to, aby měl katechumen zdravý zrak a zdravý sluch myšleno v duchovním slova smyslu.
Na tomto místě Písma svatého je ještě jedna zvláštnost, totiž že ten člověk uzdravený z hluchoty a němoty dobře slyšel a že mluvil správně. To je velmi důležité. Schopnost a možnost mluvit je velký dar a máme mluvit správně.
Jedno poučení ke správné mluvě pochází z Indie a praví se v něm, že než člověk promluví, měl by si svou řeč nechat v hlavě projít takovým trojím sítem:
- Je to, co chci říci, pravdivé? Dnes nezáleží na pravdě, ale na názoru. A to je katastrofa.
- Je to, co chci říci, potřebné? Kolik se toho zbytečně namluví!
- Je to, co chci říci, laskavé? Vlídnost a laskavost je potřeba v každé situaci.
Kdybychom se těchto pravidel drželi, měli bychom mnohem lepší mezilidské vztahy.
Dnešní mladí lidé mají s komunikací problémy. Jsou třeba spolu a koukají do mobilu. Nebo neradi přijímají telefonický hovor, protože mají strach mluvit. To je vážná věc.
My nevyužíváme dar jazyka k dobrému. Kolik dobra lze činit jazykem! Kolik lidí potěšit, povzbudit, poučit! Ale víme, jak moc lze slovy ublížit! Matka Tereza řekla: „Kameny a klacky nám mohou zlámat ruce a nohy, ale lidské slovo nám láme srdce a to bolí mnohem víc.“
Kéž dobře vidíme, slyšíme a mluvíme! Kéž je naše slovo pravdivé, potřebné a laskavé! Amen.
Poutní mše sv. v Chrobolech
Oslava narozenin naší nebeské Maminky v jejím kostelíčku v Chrobolech.
